Milé ženy, právě zpracovávám do mluvené podoby tradiční poporodní péči a zase na mě "vykukuje" ta naše situace tady.
Jinými slovy, poporodní péče se tu smrskla na návštěvu gynekologa. Je to dost zoufalé, když tušíme kolik péče žena po porodu potřebuje a často si z finančních důvodů dovolí pouze minimum nebo nic.
Vzhledem k mým znalostem a zkušenostem, jak právě kvalita prožitého šestinedělí ovlivňuje zdraví ženy na dalších mnoho let a také tím samozřejmě její zbytek rodiny, mě tahle situace pořád ještě štve.
Je to pro nás normální. Že nám nikdo nic nehradí. Ale mělo by?
Třeba ve Francii mají ženy po porodu hrazeny alespoň 10 sezení na pánevní dno. V Anglii celkem donedávna měly ženy nárok na státem hrazenou pomoc v domácnosti po dobu 6 týdnů. To se držím v Evropě. V éře zdravotního pojištění a služeb, které mají suplovat péči komunity.
Co můžeme udělat pro to, aby byla alespoň nějaká soukromá poporodní péče hrazená pojišťovnami?
To není otázka řečnická. Pokud jste znalá situace a tušíte odpověď na tuto otázku, budu ráda, když se zapojíte do diskuze.
