Krvácím. Jsem žena.
Právě ode mě odešla jedna žena a já tu cvičím, napařuji se a nakonec sedím u počítače! Protože chci sdílet ten přetlak ..
Kdy přijde doba, kdy my ženy budeme plně chápat a žít s vědomím, že naše tělo je posvátné?!?
Při mé soukromé praxi i na přednáškách se setkávám s jedním elementem, který se stále opakuje. Řešíme menstruaci a já se žen ptám: "Jak vypadá ta krev, jak dlouho krvácíš, jak je to cítit, co používáš?" A dostávám odpověď, ale občas také ne. Občas jen zardění. Skoro vždy mi žena odpovídá a její celé tělo a výraz v obličeji říká, jak se stydí, jak je jí to nepříjemné, na tohle odpovídat.
A dnes už mě to naštvalo! Tak zdravě. Jako proč by se měla jakákoliv žena stydět za to, že krvácí? A, pardon, ale z posvátného místa, odkud se vše rodí a které bylo vždy, v moudrých kulturách, v úctě mezi všemi (pohlavími)?
Když bude moje dcera krvácet z nosu, tak se taky budu stydět o tom mluvit, s kamarádkou, nebo u doktora? Proč je na vložkách v reklamách modrá krev?
Tyhle hluboké pocity studu z menstruace nelze vymazat přes noc. Sahají hluboko a byly předány mimoslovně.
Ale jedno vím jistě!
Musíme to změnit my, ŽENY!
Tím, že začneme mít úctu samy k sobě, ke svému tělu. Ke své vagíně, yoni, děloze nebo pipince, jak jí říkáme s mojí dcerou. Vidíte? Čeština ani nemá opravdový český výraz, pro tuto část těla.
Minulý měsíc jsem se opět potkala s Angelinou Martinez a ta nám, mimo jiné, vyprávěla o rituálu první menstruace u nich( v Mexiku). Maminka nebo babička ušijí šatičky a poté společně maminka s dcerou ještě předtím, než tato první zkušenost přijde, vyšívají květy na šaty. Dcera si tyto šaty potom obleče na svůj rituál první menstruace. Je to určitý druh zkušenosti, který dívce i podvědomě říká, že je to něco posvátného, vzácného.
Tyhle drobné praktiky nám tady chybí. Ale hlavně to vědomí posvátnosti.
Navažte spojení se svojí dělohou a vagínou. Pokud je tam velká propast, začněte třeba lehkou masáží podbřišku. Podívejte se na sebe do zrcadla, jak tam dole vypadáte. Pohybujte se doma nahá nebo jen bez spodního prádla. Já nedávno objevila, že přesně tohle mě hodně propojuje s mojí yoni - nenosit spodní prádlo. Objevujte se a dopřávejte si potěšení. Udělejte si napářku. Jestli většinu z tohoto nezvládnete, máte k tomu odpor, tak to znamená skryté emoce nelásky a negativní programy všeho druhu.
Jakýkoliv krok tímto směrem poslouží vám, vašim dětem a celému lidstvu. Já vím, zní to hodně nadneseně. Ale, my jsme těmi (naše generace), které musí "skolit" Goliáše, aby už další generace našich dcer mohly být svobodnější.
Jaký vztah máte ke své pipince, takový vztah máte ke svému ženství.
